Caleb Isaiah Burton's apartment

Nemusela teatrálně hlasitě sténat, doprošovat se, zajíkat se jeho jménem nebo překřížit kotníky mezi lopatkami, aby mu stiskla hlavu svými stehny – její tělo i ona samotná stejně dávaly najevo, jak moc se jí líbí to, co dělá už jen tím, jak se prohýbala v páteři jako kočka a její steny? Ty byly tím pádem spokojené vrnění, snad jej značně toužebné, vzrušené a také hříšné. I on si to užil – fakt, že jí mohl takhle splatit její snahu, ale stejně tak to, že ji měl zcela odevzdanou, neschopnou ničeho jiného než odpovědí na jeho snahu, která se každou sekundou zintenzivňovala. Sám se k něčemu podobnému často neuchyloval – nejspíš to vnímal jako příliš intimní gesto, stejně jako on obvykle nepožadoval orální sex od dívek, které si sem přitáhl s vědomím, že něčeho podobnýho si nejspíš užijí dostatek a on je nehodlal příliš trápit, k podobné situaci se musel vždy se svou… milenkou, partnerkou nebo s kýmkoliv, s kým skončil, jednoduše dopracovat natolik, aby po té měli dobrej pocit oba. Jak se zdálo, s Lee se to povedlo víc než znamenitě a Caleb nemusel pochybovat o tom, že jí připravil příjemný zážitek – nejen proto, že se jí to snad líbilo, ale též z toho prostého důvodu, že si něčeho podobného nejspíš příliš neužila.
Jemně, takřka s něžnou opatrnosti, položí její nožky zpět na postel, na rtech mu ulpěl krom její chuti také hravý a spokojený úsměv, s nímž pohlédne na její zmožený, poddaný výraz i hrudník, který se zvedal v rychlých nádeších. „Trochu,“ odpoví, schválně zněje tak nabubřele, jak jen nejvíc to uměl, vzápětí však vtiskne polibek na pokožku jejího podbříšku. „Dobře… To je dobře,“ zamručí tlumeně, nyní už vážně spokojen už jen z toho principu, že přesně o to mu šlo. Další polibek, nyní pod její pupík. Při jejích dalších slovech k ní zvedne oči, rty opět rozšíří vychytralý úsměv. „A ty sis myslela… že jsem s tebou snad skončil?“ zeptá se s povytaženým obočím. Cestičku k jejím rtům pečlivěk vyznačí polibky – po její hrudní kosti, mezi ňadry, nakonec zboku na šíji, než jí vtiskne další na rty, jednou rukou přidržoval sebe samého loktem nad ní, ačkoliv se držel stále blízko ní, cítě její kůži na té své a otíraje se svým klínem o ten její, takže snadno mohla registrovat jeho vzrušení, zatímco tou druhou vjede do jejích tmavých, rozpuštěných vlasů, tvořící dokonale jemný závoj. „Ty naivo…“ Očividně ji škádlil, přistoupil na její sladkou hru, s níž k němu přišla a díky níž byl celý dosavadní akt – a vlastně i všechno, co ještě bude následovat – úplně jiný než ta první noc, zprvu vedená pouze z povinnosti, když se jí povedlo uvolnit a zapomenout až o něco později. Nedá jí příliš času, aby se vzpamatovala, nabrala nové síly, než do ní znova pronikne.